Hudba / Kultura

Cloud Nothings: Life Without Sound

„Teenagerská naštvanost se vyplatila, teď jsem znuděnej a starej.“ zpíval před čtvrtstoletím Kurt Cobain na albu In Utero. Dylan Baldi, šéf indierockové partičky Cloud Nothings z Ohia, má v pětadvaceti ještě plné právo na vztek, na albu Life Without Sound zní jako někdo, kdo klepe na bránu dospělosti, ale vlastně neví, jestli do ní vůbec chce vstoupit. Pocity odcizení, marnosti, existenciální krize… to všechno jsou ingredience, které se skvěle hodí k úsečným kytarovým riffům a Baldi se ze svého splínu snaží vykřičet, co to jen jde.

Cloud Nothings měli vždy hodně blízko k devadesátkovým hrdinům emo rocku jako byli třeba Jimmy Eat World a opakované slogany z Internal World nebo Sight Unseen připomenou nejlepší časy Weezer. Nejméně předvídatelní jsou ale Baldi a spol., když čirý vztek převládne nad hymničností. Dvě závěrečné skladby Strange Year a Realize My Fate míchají hlukové stěny, tíživou klaustrofobii s hrdelními výkřiky. Jestli je vůbec pro zvuk devadesátkového emo-rocku v roce 2017 ještě místo, pak jen když je takhle autenticky intenzivní a nekompromisní. „Věřím v něco většího, co se ale těžko definuje. Zjistil jsem, že je těžký naplnit svůj osud.“ zpívá v poslední skladbě desky. Letopočty se mění, pocity zůstávají.

 

 

Doporučujeme

domácí-kinosál-dolby-atmos-5.1

Facebook

FULLSTARS LOVE

Fullstars.cz Copyright Fullstars s.r.o. Všechna práva vyhrazena | website by LBWorks | web crafted by 2046 | RSS