Skotští Franz Ferdinand se do hitparád a pokojíčků dospívajících hipsterů dostali už před jedenácti lety singlem Take Me Out. Americké synthpop-rockové formaci Sparks se zase nikdy nepovedlo dostat se do širšího povědomí, ačkoli působí už od roku 1971. Společným albem FFS ale obě kapely učinily zásadní milník ve své kariéře.

V superkapele FFS věk nehraje roli, ačkoli mezi nejmladším a nejstarším členem zeje propast více jak třiceti let. Stmelujícím prvkem je u nich zvláštní mix drzého a kultivovaného humoru, který prochází všemi jedenácti skladbami eponymního alba. Ačkoli se poslední roky na indie scéně nesly spíše v duchu minimalistických aranží, FFS se nebojí sáhnout i po teatrálních symfonických vložkách. Sebevědomé kolaborativní album, které dokáže i sebeironicky střílet do vlastních řad, jako v písni Collaborations Don´t Work, je ukázkou toho, že i interpreti jako Franz Ferdinand, kterého šlo s odstupem času vnímat jako člena kategorie „one-hit wonder, dokážou po letech stále překvapovat.